Břízy byly už od dětství moje nejoblíbenější stromy. Hrozně se mi líbila jejich bílá, černě zdobená kůra a jemné lístky, které jim elegantně pršely ke kořenům. Nic na tom nezměnil ani fakt, že naši jedinou břízku na zahradě rodiče trochu potupně určili za čůrací místo pro psa. Když jsem se tak u Marie Úlehlové-Tilschové dočetla,…