Kotvice jsou plody stejnojmenné vodní rostliny. Jeden z jejích druhů, kotvice plovoucí (trapa natans), u nás dříve celkem běžně rostla ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Jejími plody jsou takové tmavě hnědé kalíšky se čtyřmi ostny, ve kterých se skrývá bílá dužina. Říkalo se jim “jezuitské ořechy” a jedly se buď vcelku, nebo se mlely na mouku. Z té se pekl chléb, používala se na kaše nebo se rozvařila do polévek. Bohužel vlivem znečištění přírody a umělého narovnávání řek jsou dnes u nás kotvice kriticky ohrožený druh, který se vyskytuje jen vzácně na jihu a východě Čech a na Moravě.
Pokud chcete, aby u nás nevyhynula úplně, měli byste se sbírání jejích plodů vyhnout. Můžete si je vypěstovat doma v jezírku a nebo jako já sáhnout po asijském druhu této rostliny (trapa bicornis). V Asii se totiž kotvice pěstují ve velkém množství na jídlo. Ty moje kotvice ke mně přiletěly ze Singapuru, dají se ale sehnat i po Evropě v asijských potravinách. Oproti našemu původnímu druhu mají pouze dva ostny, takže vypadají jako malí netopýrci 🙂 Nějakou chvíli mě bavilo házet je proti utěrce, protože se dokážou opravdu dobře zaseknout do látky a zůstat viset.
I když je někdo jí syrové, v některých zdrojích jsem se dočetla, že je lepší je povařit. Mohou totiž obsahovat různé vodní parazity. Vaří se ve tvrdé skořápce s ostny, 30 minut stačí, aby byly měkké. Loupají se až potom. Chutnají naprosto úžasně, trochu kaštanově, nasládle a trochu oříškově. Recept vzniknul úpravou receptu na kaštanovou polévku, který mi dala babička manžela. Možná mi nebudete věřit, ale byla to ta nejlepší polévka, kterou jsem kdy měla.
Na čtyři porce je potřeba:
- 1 pořádná lžíce másla
- půl pokrájené cibule
- 1 menší nakrájená mrkev
- 1 malý pokrájený stvol celeru
- dvě lžíce portského
- půl litru zeleninového vývaru
- 130 gr povařených a vyloupaných kotvic
- čerstvý tymián
- trocha smetany
- na dochucení pepř, sůl
- na ozdobu šlehačka, slanina (pokud jíte) a sušené švestky
1. Kotvice necháme půl hodiny vařit. Potom si jich chvíli nevšímáme. Až zchladnou, vyloupáme je ze skořápky. Jde to většinou blbě, zvláště když doma nemáte vhodnější nástroj než malý lis na česnek 😀
2. V kastrolu rozpustíme máslo, hodíme na něj pokrájenou zeleninu a restujeme cca 5 minut. Potom přidáme portské, chvíli to všechno mícháme a inhalujeme tu božskou vůni. Nakonec na to nalijeme vývar. Do polévky hodíme kotvice a tymián a necháme půl hodiny vařit na velmi mírném plameni.
3. Nakonec všechno rozmixujeme, podle chuti vmícháme trochu smetany a ochutíme solí a pepřem. Zdobíme šlehačkou, opečenou slaninou a pokrájenými sušenými švestkami.
Dobrý den, můžete prosím uvést zdroj, kde jste kotvice koupila, marně je hledám na internetu 🙁 Případně jaký je chuťový rozdíl oproti vodnímu kaštanu celkem běžně nabízenému v našich asijských potravinách? Nebo kam za kotvicí vyrazit v rámci Evropy, jezdím poměrně často do Německa, pokud by se tam v asijském shopu dala sehnat? Děkuju za informace a zajímavé stránky, loni jsem pekla k vánocům bukvicový dort inspirovaný Vašimi bukvicovými cupcakes, letos bych ráda zvládla právě kotvicovou polévku a mišpule. No a myslím, že fialková zmrzlina bude hitem jarní oslavy narozenin 🙂
Dobrý den, Lucie 🙂 Děkuji za pochvalu, jsem nadšená, že jste zkoušela bukvicový dort a plánujete i další experimenty. Pochlubte se fotem! Co se týče kotvic, sehnala jsem je na ebay. Co si pamatuji, nacházela jsem je i na některých evropských eshopech s asijským jídlem. Zkuste googlit “devil pod”, “bat nut” nebo “water caltrop”.