Chala je tradiční židovský chléb, který se v Evropě odjakživa pekl a stále ještě peče o židovských svátcích. Žádný týden nesmí chybět na šabatovém stole a zrovna tak to platí pro další nejrůznější svátky a sešlosti. Někdy se plete i do jiného tvaru, například na židovský Nový rok bývají chaly kulaté, protože to symbolizuje věčný koloběh života.

Já tedy nejsem žádná pekařka. Dlouho mi trvalo, než jsem definitivně pochopila, že dělat kynutý těsto od oka se úplně nevyplácí. Těsto už mám teda zmáklý, ale v pletení pokulhávám. Protože jsme zatím jen dva (syn nedávno oslavil jeden rok, takže si tak maximálně uždibne), dělávám často z půl kila mouky hned čtyři chaly a dvě pak nechávám zamrazit na další týden. Tudíž jsou ty chaly fakt malé a plést je ze čtyř nebo i více pramenů se mi nechce. Navíc jsem na to dost líná a neschopná. Píšu to na svoji obhajobu, protože s mými chalami nemám skoro právo o nich napsat příspěvek. Zdaleka nedosahuju výšin třeba takové Malky, mé známé, která je chalová odbornice na slovo vzatá, prostě doopravdy královna. Její chaly jsou pokaždé perfektní, krásně zapletené z několika pramenů. Ostatně tenhle recept je od ní, upravila jsem ho jen naprosto minimálně.

Chala, nebo vánočka? Vánočka připomíná chaly stejně jako chaly naopak připomínají vánočku. Ve středověké Východní Evropě se prostě na svátky pekl zamotaný chleba a bylo jedno, jestli jste křesťanského nebo židovského vyznání. Akorát ta dnešní vánočka je sladká, zatímco chaly jsou obvykle jen lehce nasládlé a jí se jako příloha k jídlu. A barches? Dříve české židovské ženy pekly barches a do synagogy nosily klobouky, dnes pečou chaly a na hlavě mívají tichel (nebo taky nic). Jméno se mění, tradice upleteného chleba zůstává.

Na dva velké nebo čtyři menší bochníčky:

• 500 gr polohrubé mouky
• 200 ml teplé vody
• 1/2 kostky droždí (nebo celý sáček sušeného)
• 50 gr třtinového cukru
• 25 ml olivového oleje
• 2 žloutky (bílky si schovejte na potření)
• troška soli
• špetka vanilky
• špetka mletého hřebíčku
• půl lžičky skořice
• po lžičce mletého kardamomu a sušeného mletého zázvoru

1. Nejlepšího výsledku dosáhnete, když necháte chaly kynout co nejdéle. Já si obvykle připravím těsto už večer, nechám je kynout přes noc v lednici a chaly pak válím a peču ráno. Pokud je necháte kynout venku, stačí zhruba hodina a půl v teple. Na těsto se začíná vždy se suchými surovinami a poté se opatrně přidávají tekuté. Pokud použijete čerstvé droždí, nezapomeňte ho promíchat s teplou vodou a s cukrem a nechat chvilku stát, dokud se neobjeví bublinky.

2. Po prvním vykynutí chaly rozdělíme na několik kousků (správně by se měly zvážit, aby byly fakt stejné, ale na to doslova peču). Rozválíme je na válečky a zamotáme. Na obrázku jsou úplně jednoduše zamotány jako cop ze tří válečků. Necháme ještě půl hodiny kynout na plechu. Potírám je obvykle směsí bílku, trochy vody a pár kapek olivového oleje, chaly pak dostanou krásný zlatavý odstín jako na fotce. Chaly na fotce jsem pekla na 160 stupňů 20 minut, pokud budete dělat větší, možná je budete muset nechat v troubě trochu déle.

3. Chaly se dají zamrazit ještě jako těsto, poté i po vyválení (když je vytáhnete, nechte je rozmrznout při pokojové teplotě asi pět hodin) a samozřejmě také už jako upečené. A nebojte se experimentů – zkuste třeba vyválet dlouhé plátky těsta, posypat skořicovým cukrem a pak teprve zamotat.